|
|
Koclířov u Svitav: poutní místo (mezi)národního významu v sekularizovaném státě
Jančík, Jiří ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav je zde představeno jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Jedná se o relativně nově etablované poutní centrum, jehož vznik se datuje do roku 1995. Poutníci sem přijíždějí načerpat jedinečnou duchovní atmosféru ze všech koutů Česka, ale i ze zahraničí. Nabízí široký sortiment služeb včetně tradiční klášterní cukrárny, prodejny Pastýř s devocionáliemi, ale hlavně oblíbené duchovní semináře každou 1. sobotu v měsíci a klidný klášterní areál s mnoha pamětihodnostmi, který vybízí člověka ke ztišení. Výjimečnost poutního místa dokazuje i skutečnost, že tu byla v dubnu 2016 královéhradeckým biskupem Mons. Janem Vokálem otevřena Svatá brána v rámci letošního mimořádného Svatého roku milosrdenství. Této pocty se většinou dostává pouze katedrálám a významným chrámům v jednotlivých diecézích, a tak se Koclířov řadí mezi důležitá centra církve. I příští rok 2017 nabídne celou řadu slavnostních akcí spojených se 100. výročím zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě, přičemž hlavním koordinátorem oslav v celém Česku bude právě Českomoravská Fatima v Koclířově. Je naplánováno, že těchto oslav se zúčastní velké množství farností ve všech...
|
|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
|
|
Koclířov u Svitav: Poutní místo (mezi)národního významu
Jančík, Jiří ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce představuje Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Cílem práce, která spadá pod geografii náboženství, je hloubková studie tohoto relativně nově etablovaného poutního centra, jehož vznik se datuje do roku 1995. Analyzuji, jakým způsobem je tato konkrétní lokalita poutnictvím transformována. Snažil jsem se rozklíčovat celkem 4 předpoklady, které se zdánlivě jeví nelogicky protichůdně: nastartování sakralizace v této extrémně sekulární destinaci, fenomén polského papeže sv. Jana Pavla II. v těchto končinách, vzdálených přes 250 km od jeho rodných Wadowic nebo postsekulární aktivity věřících poutníků. Stává se zde z bývalé ospalé zapadlé vísky socioekonomicky dravé poutní centrum regionálního, národního či dokonce mezinárodního významu? A jak funguje vzájemná spolupráce s obcí a zdejší školou? Abych relevantně dosáhl teoretického zarámování poutnictví v celoevropském, ale i celosvětovém kontextu, čerpal jsem zejména z literatury polských autorů, kde je poutnictví více zakořeněno a hraje tradiční roli. Navíc snad jediná katedra religiózní geografie na světě sídlí právě na Jagellonské univerzitě v Krakově. Poté se...
|
|
|
Vliv náboženství na postavení žen ve vybraných státech
Klingorová, Kamila
Vliv náboženství na postavení žen ve vybraných státech Diplomová práce vychází z teoretických konceptů feministické geografie, geografie náboženství a výzkumu genderových nerovností. Pokouší se analyzovat vliv vybraných religií na postavení žen ve společnosti a komparovat křesťanství, buddhismus, hinduismus, islám a kategorii "bez vyznání" v tomto vlivu. Vychází z myšlenky, že genderová rovnost je prvkem důležitým pro sociální a ekonomický rozvoj státu a pro demokracii. Klíčovým výzkumným problémem práce je, jak výrazný vliv má náboženství na postavení ženy ve společnosti. Na základě kvantitativní analýzy dat z vybraných 41 států světa se práce snaží posoudit vliv náboženství na postavení žen v sociální, politické a ekonomické rovině. Jedním z předpokladů práce je, že postavení žen je nejlepší ve společnosti s převahou lidí bez vyznání, dále v křesťanské, buddhistické a hinduistické společnosti a nejhorší je v muslimské společnosti. Na základě výsledků statistické analýzy lze konstatovat, že zapojení žen do veřejné sféry má pozitivní vliv na socioekonomický rozvoj státu. Náboženství umocňuje genderové nerovnosti a ovlivňuje participaci žen ve veřejné sféře, čímž působí na demokracii ve státě i na některé další oblasti fungování společnosti. Klíčová slova: náboženství, feministická geografie,...
|
|
|
Territorial identities and religion in Czechia and Central Europe
Reeves, Daniel Vinson ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Majo, Juraj (oponent)
Územní identity jsou mosaikou mnoha různých kulturních prvků, z nichž jedním je i náboženství. Tato práce se zaměřuje na náboženství jako na součást územních identit různých měřítek v Česku a ve vybraných sousedních státech. Náboženský prvek jako projev územní identity může nabývat různých podob: použití poštovní známky s náboženským tématem, použití křesťanského toponyma, zařazení náboženského místa do mentální mapy rodného města, ale také vyjádření stanoviska k restituci sporných církevních majetků. Náboženství je nedílně svázané s osobní představou místa bez ohledu na formu (aktivní, pasivní) praktikování náboženství. Předkládaná práce představuje náboženství jako nedílnou součást územních identit ve střední Evropě na základě čtyř případových studií. Výsledky práce ukazují, že Polsko a Slovensko vykazují větší sklon k uznání a začlenění náboženských prvků do konstrukce územních identit než Česko, což platí jak na národní (poštovní známky), tak na lokální úrovni (toponyma, mentální mapy). Každá z použitých metod (analýza poštovních známek, toponym a mentálních map) se osvědčila při zkoumání náboženských prvků jako nedílné součásti územních identit podobně jako komparativní analýza a případová studie představená v článku "Sekularizace a církevní majetek: případ Česka". Na základě syntézy poznatků...
|
|
|
Náměty do výuky geografie náboženství na 2. stupni základní školy se zaměřením na nadoborové kompetence
TOMKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se zabývá náměty do výuky geografie náboženství na 2. stupni základní školy. Cílem práce je vytvoření vlastního výukového materiálu zaměřeného na geografii náboženství, který bude v žácích rozvíjet klíčové (nadoborové) kompetence vyplývající z mezioborových vazeb. Teoretická část je věnována klasifikaci výukových metod a jejich charakteristice. Dále je problematika geografie náboženství zasazena do kontextu RVP ZV a sledována na vybraných školách. Z hlediska daného tématu je také věnována pozornost didaktickému zhodnocení učebnic zeměpisu pro 2. stupeň základních škol s aktuální doložkou MŠMT. V samotném závěru diplomové práce se nachází návrh vlastního výukového materiálu ve formě různých aktivit, které žákům zajímavou formou přiblíží danou problematiku.
|
|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
|
|
Koclířov u Svitav: poutní místo (mezi)národního významu v sekularizovaném státě
Jančík, Jiří ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav je zde představeno jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Jedná se o relativně nově etablované poutní centrum, jehož vznik se datuje do roku 1995. Poutníci sem přijíždějí načerpat jedinečnou duchovní atmosféru ze všech koutů Česka, ale i ze zahraničí. Nabízí široký sortiment služeb včetně tradiční klášterní cukrárny, prodejny Pastýř s devocionáliemi, ale hlavně oblíbené duchovní semináře každou 1. sobotu v měsíci a klidný klášterní areál s mnoha pamětihodnostmi, který vybízí člověka ke ztišení. Výjimečnost poutního místa dokazuje i skutečnost, že tu byla v dubnu 2016 královéhradeckým biskupem Mons. Janem Vokálem otevřena Svatá brána v rámci letošního mimořádného Svatého roku milosrdenství. Této pocty se většinou dostává pouze katedrálám a významným chrámům v jednotlivých diecézích, a tak se Koclířov řadí mezi důležitá centra církve. I příští rok 2017 nabídne celou řadu slavnostních akcí spojených se 100. výročím zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě, přičemž hlavním koordinátorem oslav v celém Česku bude právě Českomoravská Fatima v Koclířově. Je naplánováno, že těchto oslav se zúčastní velké množství farností ve všech...
|
|
|
Vliv náboženství na postavení žen ve vybraných státech
Klingorová, Kamila
Vliv náboženství na postavení žen ve vybraných státech Diplomová práce vychází z teoretických konceptů feministické geografie, geografie náboženství a výzkumu genderových nerovností. Pokouší se analyzovat vliv vybraných religií na postavení žen ve společnosti a komparovat křesťanství, buddhismus, hinduismus, islám a kategorii "bez vyznání" v tomto vlivu. Vychází z myšlenky, že genderová rovnost je prvkem důležitým pro sociální a ekonomický rozvoj státu a pro demokracii. Klíčovým výzkumným problémem práce je, jak výrazný vliv má náboženství na postavení ženy ve společnosti. Na základě kvantitativní analýzy dat z vybraných 41 států světa se práce snaží posoudit vliv náboženství na postavení žen v sociální, politické a ekonomické rovině. Jedním z předpokladů práce je, že postavení žen je nejlepší ve společnosti s převahou lidí bez vyznání, dále v křesťanské, buddhistické a hinduistické společnosti a nejhorší je v muslimské společnosti. Na základě výsledků statistické analýzy lze konstatovat, že zapojení žen do veřejné sféry má pozitivní vliv na socioekonomický rozvoj státu. Náboženství umocňuje genderové nerovnosti a ovlivňuje participaci žen ve veřejné sféře, čímž působí na demokracii ve státě i na některé další oblasti fungování společnosti. Klíčová slova: náboženství, feministická geografie,...
|
|
|
Regionální diferenciace religiozity Česka podle SLDB 2011
Kopáčová, Hana ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hupková, Martina (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zobrazit a popsat vnitřní regionální diferenciaci skupiny věřících v Česku podle výsledků SLDB 2011. Předpokladem je, že prostorová diferenciace věřících v Česku je nerovnoměrná jak v celkovém podílu věřících na obyvatelstvu, tak uvnitř samotné skupiny věřících. První část práce se snaží uchopit komplexní skutečnost náboženství. Dále vyjmenovává a krátce popisuje základní pojmy a teorie v sociologii a geografii náboženství, vysvětlující procesy probíhající v současné společnosti. Mezi tyto procesy patří sekularizace, deprivatizace náboženství, teorie racionální náboženské volby a implicitní náboženství. Krátce je shrnut geografický diskurs ohledně regionální diferenciace Česka podle náboženské víry. Druhá část práce je věnována rozdělení výsledků SLDB 2011 do skupin a agregátů podle odpovědí na otázku po náboženské víře. Věřící byli rozděleni na věřící s přináležením a věřící bez přináležení. Pro vnitřní strukturaci skupiny věřících s přináležením byly zvoleny parametry náboženská tradice, typ náboženské instituce a nejpočetnější zápisy. Dále byla vnitřně rozčleněna skupina křesťanů podle typu křesťanské tradice. K zobrazení prostorové diferenciace věřících a vývoje religiozity byly sestrojeny index koncentrace a index vývoje. Index koncentrace vyjadřuje, jak se...
|
host ::
RSS.